Byl to obyčejný den. Možná čtvrtek. Možná taky úplně jiná dimenze. Všechno začalo nevinně – malá dávka, procházka lesem, mikina přes hlavu a šupky hubky do neznáma.
Pak to přišlo. Stromy dýchaly, mraky zpívaly a tvoje ponožky si začaly povídat o smyslu života. A ty ses otočil ke kámošovi a oba jste si uvědomili, že to nebylo mikro.
Tahle mikina je vzpomínka na ten moment. Pohodlí v psychedelickém oparu. Šedá jako ranní mlha, co se valí po louce plné houbiček. Potisk, co mluví za tebe, když jazyk selže. A střihem? Jako objetí od kosmické babičky.
Vhodná do města, na lesní tripy i klub přátel hub.
Nos ji, když nevíš, jestli jsi v realitě – nebo se zrovna probouzíš v jiné.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Přidat komentář